SKYE TERRIER

elvis standard1152026.png

FCI - Standard Nr. 75

ZEMĚ PŮVODU:

Velká Británie

DATUM ZVEŘEJNĚNÍ OFICIÁLNĚ PLATNÉHO STANDARTU:

13. 10. 2010

KLASIFIKACE FCI:

skupina 3          teriéři

sekce 2             nízkonozí teriéři

Bez pracovní zkoušky.

KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE:

Jedno z nejstarších skotských plemen. Skye teriér byl dříve znám jako Teriér z východních ostrovů. Do dnešního Skye teriéra se vyvinul jako směs plemen podobně jako prototyp Cairn teriéra. Nejznámější zástupce toho plemene byl Bobby z Greyfriaru, který se v roce 1858 postavil na stráž na hřbitově v Edinburghu u hrobu svého pána, dokud sám neskonal. Bobby byl pohřben na tomto hřbitově, jeho odevzdanost byla zaznamenána na pamětní desce na ulici ale i na jeho náhrobku. Ačkoliv většina Skye teriérů má stojící uši, existuje i varieta se svěšenýma ušima, těmto uši visí ploše na hlavě.

CELKOVÝ VZHLED:

Dlouhý, nízký, bohatě osrstěný, srst dobré délky, délka těla je dvojnásobkem jeho výšky. Pohybuje se zdánlivě lehkou chůzí. Silné končetiny, tělo a čelisti.

CHOVÁNÍ/ POVAHA:

Elegantní a důstojný. „Pes jednoho pána“, nedůvěřivý vůči cizím osobám, nikdy zlomyslný.

HLAVA:

Dlouhá a mocná, síla však není za cenu extrémní délky.

MOZKOVNA:

Dlouhá a silná, síla hlavy nesmí být obětována ve prospěch extrémní délky

Lebka:

V zadní části přiměřeně široká, postupně se zužuje do silné mordy.

Stop:

Mírný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba:

Černá.

Morda:

Silná.

Čelisti / zuby:

Čelisti silné a rovné s dokonalým pravidelným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazené do čelistí.

Oči:

Hnědé, přednostně tmavě hnědé, středně veliké, blízko posazené, výrazné.

Uši:

Vztyčené nebo klopené. Vztyčené uši jsou půvabně osrstěné, nejsou velké, jsou vzpřímené na vnějších hranách a na vnitřní straně se směrem od špičky k lebce šikmo svažují k sobě. Klopené uši jsou větší, rovně visící, vpředu ploše ležící a přilehlé.

KRK:

Dlouhý s mírně klenutou šíjí.

TĚLO:

Dlouhé a nízké. Boky se vzhledem k rovně spadající srsti jeví zploštělé.

Hřbet:

Rovný.

Bedra:

Krátká.

Hrudník:

Hluboký, hrudní koš oválný, hluboký a dlouhý.

OCAS:

Když je svěšený, visí horní část dolů a dolní polovina je v křivce prohnutá vzad. Při zdvižení tvoří prodloužení hřbetu, nezvedá se výše, ani se nestáčí. Ocas je elegantně osrstěn.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

Plece:

Lopatky široké, úzce přiléhající k tělu.

Předloktí:

Krátké a svalnaté.

Přední tlapy:

Přední tlapky jsou větší než zadní, směřují přímo vpřed, dobře vyvinuté polštářky, silné drápy.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled:

Silné, plné, dobře vyvinuté a správně zaúhlené. Nohy jsou krátké, svalnaté a při pohledu zezadu rovné.

Koleno:

Dobře zaúhlené.

Hlezenní kloub:

Dobře zaúhlený.

Nárt:

Bez paspárků.

Zadní tlapy:

Zadní tlapy jsou menší než přední, směřují rovně vpřed, dobře vyvinuté polštářky, silné drápy.

CHOD/POHYB:

Při pohybu se nohy posunují přímo vpřed. V kroku tvoří hrudní končetiny pokračování přímé linie frontu, tlapy jsou od sebe vzdáleny stejně daleko jako lokty. Hlavní hnací síla vychází z pánevních končetin, které se pohybují přímo vpřed. Hrudní končetiny se pohybují náležitě dopředu, aniž by se příliš zvedaly. Celkový pohyb je volný, energický a lehký, působí více či méně plynulým dojmem.

OSRSTĚNÍ:

Srst:

Dvojí. Podsada je krátká, hustá, měkká a „vlněná“. Krycí srst přiměřené délky, tvrdá, rovná, přiléhající, hladká, bez zvlnění a bez holých míst. Nikdy srst neomezuje v pohybu. Srst na hlavě je kratší a jemnější, přes čelo a oči tvoří závoj, ale nebrání ve výhledu.  Splývá s bočním osrstěním a rámuje uši tak, že je patrný jejich tvar.

Barva:

Černá, tmavě nebo světle šedá, plavá, krémová – všechna zbarvení s černými znaky na uších a tlamě. Každá základní barva se může vyskytovat v různých jednobarevných odstínech, pokud jsou nosní houba a uši černé. Malá bílá skvrna na hrudi je přípustná.

VELIKOST:

Ideální kohoutková výška 25 – 26 cm; délka od špičky nosu ke špičce ocasu 105 cm. Feny jsou poněkud menší ve stejných proporcích.

VADY:

Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY

  • Agresivní nebo přespříliš plaší psi
  • Jakýkoliv pes jasně vykazující fyzické nebo povahové abnormality by měl být diskvalifikován.

POZNÁMKA:

Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, sestouplá v šourku.

ZPĚT